Novoroční zdravice 2013

S Novým rokem 2013 zdravím všechny hasiče i hasičky, jak straších i těch nejmladších ročníků. Rád bych  se s vámi podělil o mé pocity na mém postu šéfredaktora časopisu Alarm revue za uplynulý rok 2012. Co vše se za toto období odehrálo? Jaké, podle mého soudu, jednoznačné úspěchy a jaké dílčí neúspěchy nás v loňském roce potkaly? Co nás společně případně v Novém roce čeká? Odpovědi na tyto otázky, jakož i další případné postřehy a myšlenky, se pokusím vyjádřit v následující, ne úplně krátké, stati.

Alarm revue jsem přebíral na konci ledna 2012 s jasným zadáním zatraktivnit jeho obsah s cílem zvýšit zájem čtenářů o jeho předplácení a samozřejmě, na straně druhé, zvýšit též zájem možných inzertních partnerů investovat jejich peníze určené na reklamu a propagaci, právě v našem médiu.

Přes personální rošády, probíhající hned na úvod mého“ šéfredaktorování“, které ve svém důsledku jen odváděly pozornost od práce, se mi podařilo vyprodukovat první číslo „nové“ Alarm revue.  Bezpochyby mělo spoustu nedostatků způsobených mimo jiné tím, že na jeho realizaci bylo o polovinu míň času než by na něj normálně bylo. (Alarm revue 1/2012 vyšlo na konci února).

Už jen z principu se mi samozřejmě dostalo několik negativních reakcí ze strany čtenářů časopisu, v pár případech došlo i k demonstrativnímu odhlášení předplatného.  Na druhou stranu ale přicházely i reakce, které hodnotily nový směr časopisu jako pozitivní, v několika případech jsem registroval i e-maily, v nichž čtenáři psali, že si díky této potřebné změně časopis neodhlásí, byť již byli rozhodnuti tak učinit a že mi drží palce v mých dalších krocích.

S druhým číslem časopisu proběhla změna tiskárny, u níž se časopis doposud tiskl. K tomuto návrhu, který byl vedením kladně přijat, mě vedl logický fakt, že jsme prostě tiskli za nehorázné peníze. Vyjádřeno čísly šetříme díky novému dodavateli cca 100.000,-Kč/ročně. A to je nemalý peníz. K příznivé cenové kalkulaci nové tiskárny přispěl i fakt, že její majitel, Josef Hlávko, je dobrovolným hasičem v SDH Nahořany, pro něhož bylo a je otázkou osobní cti, spolupodílet se na produkci hasičského časopisu. Pepo, dík!

Personální karamboly nadále pokračovaly. Kolega a kamarád, jehož zásluhou jsem se k této práci svým způsobem dostal, měl totiž působit ve funkci obchodního zástupce časopisu. Jelikož je to ostřílený “harcovník“,  celkem opodstatněně tvrdil, že má-li do časopisu sehnat nějaké peníze, je potřeba něco udělat z jeho obsahem. Nejlépe je prý v takovéto situaci obměnit vedení časopisu. Stalo se, leč s jednou malou proměnnou v uvedené rovnici. Pavel dostal nabídku na realizaci svého vlastního projektu a na Alarm revue mu jaksi nezbyl čas. Respektuji jeho rozhodnutí, na které má samozřejmě právo a přeji mu, ať se mu vše co chce daří, na druhé straně nám situaci na nějakou dobu jeho rozhodnutí poněkud zkopmlikovalo.

Prakticky to znamenalo, že mi kromě seznamování se s „hasičinou“, jejími specifiky, organizační strukturou SH ČMS a vším, co s tím souvisí, kromě vedení obsahové stránky časopisu, dozorem nad jeho grafickou úpravou atp. přibyl další úkol: oslovování potenciálních inzertních partnerů.

Zhodnoceno s odstupem času jsem v podstatě rád, že jsem byl nucen se s touto skutečností konfrontovat, protože to určujícím způsobem ovlivnilo můj další pohled na řízení a směr časopisu. Kontakt z většinou klíčových „hráčů“ na trhu mě totiž jasně ukázal, že časopis může mít reálný problém, který je potřeba co nejdříve nějakým způsobem řešit.  Když totiž nabízíte inzerci do nízkonákladového produktu, jakým Alarm revue bezesporu je a nemáte možnost opřít se o osobní vazby, získáte naprosto objektivní přehled o síle daného produktu, protože komerční partneři reagují bez skrupulí buď tak či onak.  V daném případě nebyl zájem o komerční prezentaci v našem titulu nijak výrazný, ba přímo naopak.

Je to jasné. Trend tištěných periodik má obecně klesající tendenci. Jiné, daleko renomovanější a komerčně orientované tituly v Čechách i v zahraničí zeštíhlují svoji strukturu, spojují pracovní týmy atp., protože inzerenti prostě obecně začali dávat přednost prezentaci v titulech elektronických či na webových stránkách, jejichž produkční hodnota je nesrovnatelně nižší než produkce tisková, tudíž i cena za komerční prezentaci je řádově někde úplně jinde.  Přesto vám ale téměř každý (čtenář i inzerent) potvrdí, že časopis byl, je (a zdá se, že v nějaké míře i vždy bude) časopisem -produktem, který si můžete takříkajíc „osahat“, produktem který „voní“ a je celkově vnímán jako „něco víc“ než elektronická média.

Co tedy však s tím? Každý to ví, ale v praxi dá inzerent přednost prezentaci na webu a čtenář si také raději prohlídne internetové stránky, než aby si koupil noviny.

Výsledkem mých úvah bylo vytvoření systému, který bude ve svém součtu poskytovat informace jak předplatitelům časopisu, tak i těm, kteří si časopis z nějakého důvodu nepředplácí nebo jej prostě neznají a zároveň tyto případně motivovat si časopis třeba začít předplácet. Pokusím se vám nyní v kostce tento systém nastínit.

Alfou a omegou zůstává ČASOPIS! Proto musí ti, kteří si jej předplácí, získávat určitý benefit, jakousi přidanou hodnotu. K tomuto účelu byl vytvořen a od září 2012 i odstartován projekt „Slevy hasičům“. Každý předplatitel je po dobu, kdy si časopis přeplácí, oprávněn využívat systém slev, které poskytují zainteresované obchodní subjekty, s nimiž se nám v tomto smyslu podařilo či podaří navázat spolupráci. Období září až prosinec 2012 byl pojat jako „zahřívací kolo“, v roce 2013 chceme napnout tímto směrem aktivnější pozornost. Pro účel prezentace poskytovatelů slev byl zkraje podzimu 2012 zřízen server alarmrevue.cz.

(Další přidanou hodnotou našim předplatitelům se měl stát projekt „hasičských map“. Na tomto místě - snad – již naposledy vyjadřují svojí lítost nad tím, že se jej nepodařilo vlastně ani „rozběhnout“. Důvod? Jak jinak než nedostatek potřebných financí.  Zároveň však připouštím a uznávám, že mi jako člověku znalému situace na trhu mohlo být předem jasné, že se jedná o „don chichotský“ pokus přinést všem – včetně mě – o něco víc. Poučení?  Nevyvíjet činnost, která sama o sobě zbytečně moc stojí – úsilí i peněz - a která je zároveň poskytována třetím stranám zdarma.)

O našem časopisu je programově potřeba dávat vědět. Je to jeho reklama, zvedá mu to prestiž a přidává na hodnotě. Proto jsme s podzimem 2012 spustili paralelní projekt elektronické zkrácené verze časopisu, s názvem „Alarm Info“, který obsahuje krátké informace o všech článcích publikovaných  v aktuálně jdoucím čísle časopisu, produkt, který je distribuován zdarma všemi možnými směry bez ohledu na to, zda-li je jeho příjemce předplatitelem Alarm revue či nikoli.

Alarm Info obsahuje kromě anotací na články i reklamy, duplicitně prezentované na stránkách časopisu, takže i inzerent může být spokojen, protože dosah tohoto produktu má velmi široký záběr.

V dalším plánu přicházíme od ledna 2013 s třetím, nejmladším „bráchou“ časopisu, projektem Alarm Watch.  Jedná se (stejně jako v případě Alarm Info) o nízkorozpočtový projekt, v němž formou jakéhosi „televizního zpravodajství“ přinášíme informace o tom, že časopis existuje a co konkrétního si je možné přečíst v aktuálním čísle. Tento formát budeme navěšovat na sociální sítě, a to zejména na Youtube, s masivní podporou facebookových profilů. Formát „zpravodajství“ je koncipován tak, aby mohl případné diváky nejen informovat, ale i pobavit, protože jedině tak má šanci být sledovaným pořadem. A o to nám v tomto případě především jde. 

Už snad jen pro pořádek zmíním, že mi ke konci září hořela kancelář, což bylo vpravdě nemilé a svým způsobem – s ohledem na médium, jehož jsem šéfredaktorem - paradoxní, a že jsem se z toho nějakou chvíli vzpamatovával.

O to více si však musím cenit a ze své pozice propagovat práci hasičů, protože nebýt jich, bylo by asi mnoha lidem velmi ouvej.

V úvodu této zprávy jsem zdravil i hasiče dřívěji narozené a hasiče nejmladší. K tomu tedy ještě pár vět. S posledním číslem jdoucím v roce 2012 jsme navázali spolupráci s Aktivem zasloužilých hasičů. Byl jsem pozván na jejich celorepublikové zasedání a měl velmi jasnou představu o tom, že bych s nimi rád navázal nějakou smysluplnou a oboustranně přínosnou spolupráci. Konkrétní obrysy této spolupráce se mi však jevily víc než mlhavě. Pouze však do té doby, než jsem tyto chlapy poznal. Pro mě, jakožto šéfredaktora časopisu, představují tito milí a ochotní lidé studnici nepřeberných znalostí svých regionů opřenou o roky, které v nich žijí a působí. A to je mnohdy k nezaplacení.

Pro hasiče i nehasiče nejmladší věkové kategorie chystáme v příštím roce několik překvapení. Více se o těchto aktivitách dočtete v sekci "Našim dětem".

Těm, kteří dočetli mé řádky až sem, přeji do Nového roku 2013 vše dobré, zejména zdraví, protože bez něj se toho moc dělat nedá a příjemné chvíle strávené nad stránkami Alarm Revue či ve společnosti zmíněných mutací našeho časopisu.

Mějte se krásně!

Ondřej Kříž, šéfredaktor Alarm revue